Archer

Archer

Frederick Scott Archer
Tuto novou a na svou dobu úchvatnou metodu vynalezl kupodivu londýnský sochař Frederick Stott Archer. Ten totiž fotografii používal jako pomůcku při sochání a soudobá talbotypie jej moc neuspokojovala. Při hledání účinnějších materiálů nalezl kolódium jako vhodné pojivo na světlocitlivé látky a na sklo jako na jejich nosný podklad.
Principem je kolódium, neboli roztok střelné bavlny a jodidu draselného. Tento roztok se zcitlivoval dusičnanem stříbrným.
Nevýhodou bylo, že roztok se připravoval a naléval na skleněné desky těsně před expozicí. Expozice se musela provádět ještě za mokra.
Obraz se poté vyvolával nejprve v kyselině dubénkové, později ale v pyragolu octu. Kupodivu na pyragol také přišel náš sochař Archer.
Přínos kolodiového procesu byl ve značném zkrácení expozice - ve volné přírodě a na velké desky zhruba 10 - 90 vteřin a malé portrétní snímky 2-10 vteřin.
Kvalita snímků byla neuvěřitelná a vyrovnala se daguerotypii - dokonalý tonální převod a ostrost kresby.
Nicméně proces to byl náročný, jelikož fotograf citlivou vrstvu musel připravit těsně před snímkem a exponované desky ještě za mokra exponovat, vyvolat a ustálit. K tomu s sebou musel mít na místě kompletně vybavenou laboratoř - od přenosných až po velké vozy s vestavěnou temnou komorou, což velmi znesnadňovalo celý proces, zejména u krajinářské fotografie. Minimální váha přenosné laboratoře byla asi tak 50kg.
Negativy tohoto procesu se kopírovali na albumínové papíry. Jejich výrobu zavedl 1850 Louis Blanquart-Evrart. Jejich vrstvu tvořil vaječný bílek zcitlivělý dusičnanem stříbrným. I přesto, že se museli před expozicí také zcitlivět, ovládly fotografii na několik desetiletí.
Evrart dále proces zdokonalil nahrazením vaječného bílku kolodiem a vyvolání probíhalo v kyselině dubénkové.
a.jpg
b.jpg
c.jpg
d.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one